S.V.A.P.

S.V.A.P.

www.svapcz.cz

info@svapcz.cz

Č.j. SVAP 11350412/2008

V České Lípě dne 12. dubna 2008

H L Á Š E N Í


Začátek akce byl naplánován na 9.00. Já a Shadow jsme se vydali na místo určení asi o půl hodiny dříve, ale jelikož byla včera velká průtrž mračen, docela jsme se bahnili. Na místo určení jsme se dostali zhruba 15 minut před začátkem, kde na nás už netrpělivě čekal nadpraporčík Jehlička. Po chvilce se nám za zády vynořil i Charlie, který doplatil na bláto, a přišel pěkně špinavý. Přišlo mi to vhod, protože jsem trénink orientoval tak, abychom se nebáli lehnout si do bláta, nebo na mokrou zem. Další přišli Čépa a Schima. Odbila devátá hodina, ale někteří členové, kteří se neomluvili, měli přijít. Samozřejmě přišli se sedmi minutovým zpožděním a tak Radar, Mil a nováček Stupka si pěkně zaklikovali. Těsně po nástupu ještě z práce přiběhl nadpraporčík Energy. Díky svému úsilí docházet na tréninky a řádnému plnění svých povinností jsem při nástupu povýšil svobodníka Shadowa na desátníka. Na rozehřátí mozku jsem dal všem za úkol naučit se podávat správně hlášení. Vesměs to všem celkem šlo. Nakonec se to podařilo, ale uvidíme na dalším tréninku. Potom si všichni přeběhli párkrát louku a mohl jsem číst dál. Na programu bylo přečíst smlouvu a trestní řád. Dle těchto dokumentů se řídíme a dle trestního řádu trestáme různé prohřešky.
No a aby desátník Shadow neusnul na vavřínech a ostatní si neoddychli od jeho rozcviček pověřil jsem ho, aby jednu takovou rozcvičku provedl. Rozcvička byla velmi zajímavá a hodně mi připomínala přenos raněných a mrtvých, avšak bylo to velmi zajímavé. Jednalo se o posilovací cvičení jak pro jednotlivce tak pro kolektiv. Po této rozcvičce dostali všichni za úkol nabít si zbraně do určitého časového limitu. Později se připravit na odchod ze stanoviště, což některým dělalo problémy a museli jsme na ně čekat. Přesunuli jsme se na stanoviště, které slouží jako střelnice a zavelel jsem nastoupit jednotku do dvojřad. Jak se později ukázalo dvojřad je pro většinu lidí úplně neznámý pojem a tak jsem rozhodl přeskupit se do jednořadu. Následovaly střelby. Rozmístil jsem těsně k sobě tři terče z nichž malý Charlie a teta Ágnes představovaly civilní osoby a Bubák představoval padoucha. O kus dál jsem umístil neoznačený terč, na který jsme se snažili střílet. Nejprve stříleli všichni ze stoje, potom z kleku a nakonec z lehu. V tom jsem neviděl větší problémy, ale ne vždycky se podaří zaujmout ideální palebnou polohu, a tak jsme zkoušeli atypické polohy při střelbě. To už bylo celkem obtížné a musím pochválit ostřelovače Energyho a Charlieho a nováčka Stupku za ukázkové nabití zbraně a střelbu za zády se spoutanýma rukama. Další bod na programu byla ukázka granátu, který sestavil náš pyrotechnik Mil. První granát nedetonoval a musel jsem jej zlikvidovat. Teprve až druhý detonoval, avšak díky použité slabé pyrotechnice nebyl efekt takový, jaký jsem si představoval. Pak jsme začali zkoušet házet granáty a dýmovnice tak, aby cíl byl pokud možno zneškodněn. Nejtěžším úkolem bylo házet granáty z leže. Nicméně i tento náročný úkol jsme splnili a nacvičili jsme si postup při kterém jsme měli jednoho průzkumníka, tři ostřelovače, jednoho kulometčíka a ostatní střelce. Útočili jsme na rozestavěné terče. Toto cvičení bylo orientováno na souhru vržení granátů, popřípadě dýmovnice a přesné střelby. Úplně naposledy jsme si zastříleli proti sobě, kde v prvním týmu jsem byl já, Energy, Čépa a Stupka a v druhém týmu byl Jehlička, Charlie, Radar a Schima. Druhý tým měl za úkol zakopat se na střelnici a první tým jej měl dobýt. Čépa a Stupka střelnici obcházeli a já a Energy jsme šli přímou cestou. Dál jsme se ale nemohli pohnout jelikož jsme byli moc na ráně. Naznačil jsem Energymu, že jdu za klukama. Potvrdil můj plán a tak jsem vyrazil. Na cestě jsem se spojil s Čépou a hlídajícím Stupkou. Obešli jsme celou střelnici a na jednom střelecky výhodném místě jsme nechali Stupku ať hlídkuje. Dál jsme pokračovali jen ve dvou. Schima byl velmi dobře schovaný a teprve až se na nás otočil s úmyslem nás zlikvidovat, jsem si jej všiml a vystřelil jsem na něj. Tím jsem ho eliminoval a pokračovali jsme dál podél koryta potoka. Dostali jsme se zhruba 20 metrů k místu, které jsme měli dobýt. Na druhém konci pláně jsem viděl Energyho, který stál a bylo mi jasné, že už s námi není. V roští přede mnou jsem zpozoroval Charlieho hlavu a začal jsem po něm střílet. Čépa na nic nečekal a vyrazil skrytě v před. Přesunul jsem se na místo, kde mě Charlie nemohl trefit a uslyšel jsem praskání. Podíval jsem se doprava zaostřil, ale nic jsem neviděl. Když jsem se otočil zpátky na Charlieho dostala mě Jehličkova salva z jeho nové zbraně. Dobýt se nám místo nepovedlo a Jehlička nás všechny vystřílel. Je vidět, že si se svojí novou zbraní rozumí a perfektně jí ovládá.
Po skončení této akcičky jsem zavelel konečný nástup. Osobně se mi trénink líbil a jsem rád, že jsme si mohli vyzkoušet střelby z atypických poloh, protože ne vždy lze zaujmout dobrou pozici. Problém, ale vidím v komunikaci v týmu při akci. Na to se budeme zaměřovat na dalších trénincích.

Sepsal O´neel



Název jednodenního airsoftového tréninku: Přesná muška

12. dubna 2008 – okraj České Lípy

Jednotka S.V.A.P. ve složení: velitel: O´neel, tým ve složení: Energy, Jehlička, Shadow, Charlie, Mil, Radar, Čépa, Schima, Stoupa



Copyright © 2007 – 2018, Petr Vopalecký, DiS. http://www.petr-vopalecky.xf.cz/ Všechna práva vyhrazena.

Validní XHTML 1.0 kód Validní CSS kód Hodnocení SEO Optimalizováno pro Firefox